Karthus

Ve srovnání s patchem 4.18.1.

Příběh

Karthus je děsivým stvořením, které kdysi bývalo smrtelníkem. Smrtelníkem tak posedlým smrtí, že s povděkem přijal dar nemrtvých. Teď je ve své nemrtvé podobě liche svému vytouženému hrobu blíže, než si kdy představoval. Magii ovládá skrzeheraldem zapomnění, jež se stává jejím zdrojem, a snaží se do zbytku světakterý šířitje svoucelým ponurousvým pravdu:nitrem žeoddaný smyslkráse a čistota života spočívá pouze večistotě smrti. Karthus byl jiný už jako dítě. V jeho nitru panovala temnota, kterou nedokázal zapřít. JižUž vzamlada mládíbyl vyhledávalzcela temnáposedlý zákoutísmrtelností a stranilneúnavně se společnosti ostatních. Přicházel na pohřby cizinců a promlouval k jejich náhrobkům. Sháněl zvířecí mrtvoly, aby je mohl konzervovat a zvěčňovat. Shromažďoval si taksnažil ponurounaplnit sbírkusvé morbidníhotemné uměnítouhy. Karthus dobrovolně pečoval o nemocné a umírající, nicméně jeho pohnutky nespočívaly v pomoci, ale veVe snaze stát se svědkem odchodu těch, kterým již pomoci nebylo. Nakonec došel až tak daleko, že velmi precizně zfalšoval svou smrt a pak tajně, naprosto fascinován, sledoval svůj pohřeb. Když ostatní zjistili, co Karthus provedl, šokovalo je to a pobouřilo do té míry, že ho od toho okamžiku v podstatě brali jako mrtvého. Karthus se ocitl v pozici někoho, koho živé bytosti zcela zavrhly. Jeho izolace jen dál posilovala jeho posedlost. Do studií smrti se nořil stále hlouběji a nechalspojit se okouzlit legendami o Stínových ostrovech. Povídalo se, že tam duchové zemřelých pokračují ve věčné neživé existenci. Byl těmito příběhy natolik posedlý,samotnou žesmrtí se jeho myšlenky nedokázaly odtrhnout od plánu ověřit si jejich pravdivostvydal na vlastní kůži. Na obávanéStínové ostrovy skutečně odcestoval a brzy se zdejší mlhou procházel zcela podmaněn neskutečnou krásou tamního světa. Cítil se, jako by konečně nalezl svůj domov. Neustále se honil za pomíjivou ryzostí okamžiku smrti, kdy život odejde a v jediné sekundě dosáhne svého naplnění. Karthus viděl, jakdobrovolně se nemrtví v tomto okamžiku vyžívají a navždy udržují dech beroucí ticho. Konečně pochopil svůj osudnabídl, že musí překročit závoj smrti a navěky nechat světbude živýchsloužit zanemrtvým sebousilám. Toho dne, kdy Karthus přikročil k činu, ke kterému se ještě neodhodlal nikdo před ním, a ochotně svůj život předal nemrtvým, se na Stínových ostrovech cosi probudilo.přeměnil Kdyžve znovuSmrtonoše vkročil- naděsivého světliche, stal se ztělesněním své posedlosti.jehož Nemrtvýmjediným lichemsmyslem vlastnícímexistence klíčje krozdávat životupožehnaný adar smrti. Od té doby se snaží své temné proroctví předat celému světu. „Není sladší písně než poslední vydechnutí umírajícího.“ -- Karthus