Kog'Maw

„Jestli za tím stojí pouze hlad, nechtěl bych vidět zuřivost.“

Když se prorok Malzahar znovuzrodil v Icathii, vedly jej zlověstné hlasy, které od té doby sídlí v jeho duši. Vnitřní hlas mu našeptával děsivý úděl, a ačkoli Malzahara jeho volání už nadále nesoužila, hlas nepřestával se svými požadavky. Světlo tohoto zlověstného majáku (nyní nasměrované k Runeterře) přilákalo odpornou stvůru, která překročila hranici, jejíž význam nechápala a která oddělovala dva světy, které se neměly nikdy setkat. Tam mezi hrozivými troskami Icathie ve Valoranu se zhmotnil zvědavý Kog'Maw. Záblesk, který jej zavedl do Runeterry, ho stále nenechával v klidu a nenápadně jej naváděl k Malzaharovi. To jej také přimělo, aby se seznámil se zdejším prostředím, čímž budil hrůzu v každém, koho na své cestě potkal.

Okouzlující barvy a vůně Runeterry Kog'Mawa opájely a on dary podivného světa prozkoumával jediným způsobem, jejž znal: sežral je. Nejprve zkoušel pouze faunu a flóru, která se mu připletla do cesty. Když však přecházel vyprahlé Bouřné pláně, narazil na jeden kočovný kmen. Kog'Maw zdánlivě bez ohledu na konvenční fyzikální zákony pozřel všechny nomády a veškeré překážky, které mu postavili do cesty, jejichž celkový objem mnohonásobně převyšoval jeho vlastní. Ty nejvyrovnanější z jeho obětí možná měly čas zvažovat úlohu žíravých enzymů, které odkapávaly z jeho rozevřené tlamy. Nicméně takové rozjímání nemělo nikdy dlouhého trvání. Ovšem ani tato obří hostina neuhasila Kog'Mawův hlad. Jeho neukojitelná touha po ničení jej stále táhne k Malzaharovi. Nikdo se neodvažuje odhadovat, co se stane, až jej nakonec nalezne.