Syndra

Syndra se narodila obdařená nesmírnou magickou mocí a ze všeho nejvíc miluje, když může své nebývalé schopnosti používat v praxi. Její čarovná síla je den ode dne větší a ničivější. Naprosto odmítá veškeré snahy, jejichž cílem je omezovat ji a předepisovat jí, jak může se svým darem nakládat. Neuznává žádné autority a za svou svobodu je ochotná se bít veškerými dostupnými prostředky.

Když Syndra vyrůstala v Ionii, nahánělo její bezuzdné používání magie vůdcům vesnice hrůzu. Nakonec ji odvedli do jistého vzdáleného chrámu, kde ji ponechali na starosti jednomu starému mágovi. Ten Syndře k jejímu potěšení vysvětlil, že tento chrám býval školou a že se zde pod jeho vedením může ve svém umění zdokonalit. Ačkoliv se zde skutečně naučila mnohému, neměla už onen pocit narůstající moci jako dřív. Její zklamání bylo den ode dne větší, až nakonec přišla za svým mentorem a žádala vysvětlení. Sdělil jí, že záměrně její čarovné schopnosti oslabuje, aby je mohla snáze dostat pod svou kontrolu. Syndra to považovala za jasnou zradu a vyzvala ho, aby z ní své oslabovací kouzlo okamžitě sňal. Čaroděj se jí zalekl a pohrozil jí, že pokud se nebude ovládat, bude ji muset o magické schopnosti připravit nadobro. To Syndru rozzuřilo. Povolala veškerou svou moc a mrštila tím starcem o zeď. Když svého strážce zabila, konečně po mnoha letech ji opět zaplavil pocit nespoutané síly. Získala plnou svobodu, ovšem nevrátila se k lidu, který se ji pokusil připravit o její dar. Místo toho prohlásila své bývalé vězení za svou pevnost. Za pomoci nově nabyté síly vyrvala budovu ze základů a vzlétla s ní k oblakům. Když nyní může znovu hromadit moc jako dříve, chce jí nashromáždit dost, aby mohla zničit všechny slabé a pošetilé vládce Ionie - a s nimi každého, kdo by se ji pokusil znovu spoutat.

„Moc patří tomu, kdo ji dokáže ovládnout.“
-- Syndra