Talon

Talonovy první vzpomínky patří temnotě noxijských tunelů a uklidňujícímu chladu ocelové čepele. Nepamatuje si na žádnou rodinu, teplo domova či laskavost. Jedinou společnost, po které kdy toužil, mu dělá cinkot nakradeného zlata a bezpečí pevné zdi za jeho zády. Talon přežívá hluboko v útrobách Noxu a díky své bystré mysli a hbitým prstům nemá nejhorší živobytí. Svým obratným používáním dýk si zakrátko vydobyl takovou pověst, že se na něj mnohé noxijské cechy začaly dívat jako na hrozbu pro své zájmy. Začaly tedy za ním posílat své zabijáky s jasným ultimátem: buď má rozšířit jejich řady, nebo jej čeká smrt. Jeho odpověď byla vždy stejná - mrtvá těla poslů házel za noxijské hradby do vodního příkopu.

Pokusy o atentát byly čím dál tím nebezpečnější, až se jednoho dne Talon střetl s protivníkem, který se mu svými schopnostmi vyrovnal. Talon přišel o zbraň a již jen čekal, až jej jeho kat popraví. Zabiják však místo toho sňal svou masku, představil se jako generál Du Couteau a dal Talonovi na výběr: buď nyní zahyne jeho rukou, nebo vstoupí do služeb noxijského Vrchního velení. Talon se rozhodl žít, ovšem pod podmínkou, že bude podléhat velení přímo samotného Du Couteaua. Nedokázal by totiž respektovat příkazy nikoho, kdo jej neporazil v přímém boji. Talon i nadále žil ve stínech, vykonával však pro Du Couteaua tajné mise, jež jej provedly celým Valoranem od zamrzlých plání Freljordu až do vnitřní svatyně Bandle City. Když pak generál jednoho dne zmizel, považoval to Talon za znamení, že je opět svobodný. Za všechny ty roky v Du Couteauových službách si však generál získal v jeho očích takový respekt, že považoval za otázku cti zjistit, co se s ním stalo. Několik stop Talona zavedlo až ke dveřím Válečného institutu. Rozhodl se tedy vstoupit do Ligy legend a doufá, že díky tomu zjistí, kdo je za Du Couteauovo zmizení zodpovědný.

„Všichni tři nejnebezpečnější šermíři na celém Valoranu náleží k rodu Du Couteau: je to můj otec, já a Talon. Vyzvěte nás na souboj, máte-li dost odvahy.“
-- Katarina Du Couteau