Poppy

Zatímco ostatní yordlovská děvčátka skákala panáka a pletla si věnečky, Poppy si zadělávala na mozoly a špinila si šaty od oleje ve zbrojířské dílně svého otce. Blomgrun, její otec, byl nejlepším kovářem v celém Bandle City. Jediné, co miloval stejně jako svou práci, byla jeho dcerka Poppy, kterou pojmenoval po zvuku, jejž vydávaly jiskry vyletující z jeho věčně sálající výhně. Ten den, kdy poprvé zdvihla jeho věrné kladivo Buchar, se dmul pýchou jako nikdy předtím. Poppy mu pomáhala ráda. Měla pro kovářství přirozený talent, který Blomgrun dokázal svými dobrými radami vypilovat k dokonalosti.

Jednoho dne pověřil Blomgruna demacijský generál Florin Berell výrobou přilby, jaké by se žádná jiná nevyrovnala. Blomgrun se na tomto úkolu nadřel jako nikdy předtím; chtěl Florinovi ukázat, co všechno dovede. Poppy svěřil tu nejdůležitější práci ze všech – umístění hlavního klenotu. Když byli hotovi, odjeli do Demacie, aby své dílo osobně odevzdali. Zpráva o generálově objednávce se však dostala k uším noxijského Vrchního velitelství, které vyslalo dva zabijáky s úkolem předání zabránit. Blomgrun zaměstnal vrahy na dostatečně dlouho, aby mohla Poppy i s drahocennou přilbou uprchnout. Z křoví pak bezmocně přihlížela krvavé vraždě svého otce. Místo aby se vrátila domů, odnesla helmu sama až do Demacie. Odmítla si za ni vzít peníze se slovy, že žádná částka není tak velká, aby vrátila jejímu otci život. Dala ji generálovi darem, aby tak uctila památku svého milovaného rodiče. Florinovi neuniklo chmurné odhodlání, které se Poppy zračilo v očích skrz slzy smutku, a požádal vedení Bandle City, aby ji jmenovalo yordlovským vyslancem v Demacii. Krátce poté vstoupila Poppy dobrovolně do Ligy legend s nadějí, že se s kladivem svého otce jednou Noxu pomstí.

Poppy je sice malá... To samé však nelze říct o Bucharu a míře jejího odhodlání.